Molekulární vodík se díky volnému elektronu dokáže v lidském těle spojovat se škodlivými látkami, které následně pomáhá z těla přirozeně vyloučit. Unikátnost molekulárního vodíku spočívá ve velikosti jeho molekul-jsou tak malé, že pronikají bez jakýchkoli zábran do jednotlivých částí organismu, až do buněčných jader či mitochondrií. Jakmile se vodík na tato místa dostane, působí zde svými antioxidačními, protizánětlivými, ochrannými a regeneračními účinky.
Potenciální mechanismy působení H2:
Selektivní antioxidant:
Má extrémně malé molekuly, menší než ostatní antioxidanty. Pronikne tak hluboko do buňky, eliminuje volné radikály přímo v místě jejich vzniku a zastaví jejich škodlivé působení mnohem dříve. Vybírá si pouze škodlivé volné radikály. Většina antioxidantů nerozlišuje mezi dobrým a špatným volným radikálem, co může narušit rovnováhu uvnitř buněk. Molekulární vodík cílí pouze na škodlivé volné radikály.
Protizánětlivé účinky:
Řada studií s různými modely poranění potvrdila, že H2 vykazuje protizánětlivé aktivity. H2 zabraňuje zánětlivému poškození tkáně vyvolané oxidačním stresem prostřednictvím regulace prozánětlivých a zánětlivých cytokinů.
Antiapoptotické účinky:
H2 vykazuje antiapoptotické účinky prostřednictvím up- nebo downregulace faktorů souvisejících s apoptózou. H2 dále inhibuje apoptózu regulací signální transdukce uvnitř a mezi specifickými signalizačnímu dráhami.
H2 jako signální modulátor:
Oxidační stres ovlivňuje více signálních drah. Spolu se selektivním vychytáváním ·OH může H2 zmírnit poškození vyvolané oxidačním stresem tím, že se zaměří na tyto dráhy.
H2 prokazuje podle dosavadních studií preventivní a terapeutické účinky u celé řady onemocnění:
- onemocnění centrálního nervového systému
- kardiovaskulárního systému
- onemocnění trávicího systému
- metabolický syndrom
- onemocnění respiračního systému
- nemoci močového ústrojí
- onemocnění reprodukčního systému
- onemocnění smyslového aparátu a kožní choroby
- dysfunkce tkání