Titrace, je běžná analytická technika sloužící k určení koncentrace látky v roztoku. Při acidobazické
(neutralizační) titraci reaguje kyselina a zásada, určí se při ní koncentrace vodíkových kationtů (H+) ve
vodě. Vodíkové kationty vzniknou disociací kyseliny. Nepleťme si ovšem vodíkové kationty s
molekulárním vodíkem.
Příklad: roztok s kyselinou citronovou. Po rozpuštění ve vodě kyselina citronová disociuje podle
rovnice C6H8O7 à 3 H+ + C6H5O73-. Pokud k takto připravenému roztoku budete přidávat roztok
zásady, například hydroxidu sodného NaOH, bude reagovat podle rovnice H+ + NaOH à Na+ +
H2O. Když do přidávaného roztoku dáte indikátor, který reaguje na změnu pH změnou barvy, dojde
po zreagování všech vodíkových kationtů (vzniklých z kyseliny) ke změně barvy. Pokud použijete jako
indikátor thymolftalein, bude změna barvy z modré na bezbarvou. Thymolftalein má při pH vyšším
než cca 9,5 modrou barvu. Výsledkem takto provedené titrace je stanovení koncentrace kyseliny
citronové v roztoku.
Pro upřesnění – vodíkové kationty H+ v roztoku neexistují, vážou se na další molekuly vody a vznikají
hydroxoniové kationty H3O+, H5O2+, H7O3+atd.
Shrnutí: Vodíkové kationty neprezentují molekulární vodík a acidobazickou titrací není možné určit
koncentraci molekulárního vodíku (H2) v roztoku. Určuje se s ní jen množství kyselin, v tomto případě
kyseliny citronové. To je důvodem proč Titraci a další ji blízké metody společnost H2 Europe při svých
měření nepoužívá a spoléhá se zcela výlučně na laboratorní testy.
Podrobnější informace o titracích naleznete na stránkách https://edu.uhk.cz/titrace/ucebnice.html